V sobotu 21.7. 2012 lehce po 15. hodině se mi honily hlavou asi tak následující výkřiky:
„Kua to je studený! Uaaaa! Do pr… to je lidí, to je dálka, nedali jsme letos tu bójku nějak daleko? Sakra to je kopec, ufff a další, ty voe, to je fofr, brzdi! Nic nevidím! To rozmazaný bahno na brejlích fakt není úplně dobrý! Konečně Knín! Ajaj, nohy mě neposlouchaj! Běž, běž! Aspoň že neni horko! To je kopec, no konečně hřbitov! Zaber! Ještě kousek, ještě! Konečně cíl!!!!! Hurá!!!!“
Myslí, že podobné pocity měla většina ze 196 jednotlivců a 13 štafet, tedy dohromady z 235 účastníků X. ročníku Novoknínského triatlonu.
A věřím, že stejně jako já si naprostá většina závod skvěle užila, vychutnala si ten nával endorfinů a dalších hormonů, takže necítila ani bolest, ani zimu ani únavu!
Jsem moc rád, že se nikomu nic vážného nestalo a dle slov Denisy Tesárkové, která shodou okolností přijela jako posádka předem objednané RZ, kromě jednoho menšího šití a jednoho většího silničního lišeje všichni zvládli trasu bez úrazu.
Jsem rád, že se letos chytla kategorie štafet a je skvělé, že někteří závodnice a závodníci, kteří by si jinak na závod netroufli, mohli ochutnat tu opojnou atmosféru.
Jsem rád, že se nám letos podařilo sehnat dostatek sponzorů, kteří nám umožnili uspořádat závod snad ještě zajímavěji, než obvykle.
Jsem rád, že všechno klaplo, že všechno běželo jak na drátkách a že (ostatně jako každý rok) se našlo dostatek kamarádů a známých, kteří v horku, pak naopak v zimě a v dešti, v době, kdy by mohli dělat něco úplně jiného přišli a skvěle fungovali.
Kamarádi, bez Vás by to fakt nešlo, moc díky.
Poznámka pro pořadatele:
Začněte pomalu přemýšlet a vybírat nějaký zářijový termín, abychom se spolu všichni sešli, ještě jednou všechno probrali, zavzpomínali a taky něco ugrilovali:-)
Na XI ročník (pokud najdeme odvahu a sílu ho uspořádat) se těší
Milan